Černobylská havárie

Píše se rok 1986. Je právě 26. dubna, obyčejný den jako každý jiný. A v tento den se také koná zkouška nouzového fungování turbíny v černobylské jaderné elektrárně, která změní obyčejný den v horor. Cosi se vymklo kontrole a dochází k nečekanému přehřátí reaktoru ve čtvrtém bloku, následuje exploze a poté požár. Okolí elektrárny je během několika málo hodin zamořeno a mnoho lidí přichází o svůj život. 


Radioaktivní mrak se žene vyděšenou Evropou. Po nehodě je evakuováno přes 350 tisíc lidí z města Pripjať a přilehlých vesnic. Existuje mnoho teorií, jak a proč k havárii došlo - důvodem bylo nejspíše špatné proškolení zaměstnanců elektrárny, nedostatečné kontroly reaktoru a jeho špatná konstrukce. Pravda však může být naprosto jiná…

Situace v Pripjati dnes

Pripjať stále stojí. Je to však mrtvé město, město duchů - je tu až mrazivé ticho.... Příroda se zde změnila působením radioaktivity a přizpůsobila se novým podmínkám. Žijí tu i zvířata, postižená radioaktivitou, nejlépe se přizpůsobili ptáci. Vše je zde tak, jak to zůstalo při rychlém opouštění oblasti - supermarkety, restaurace, nemocnice, dokonce i byty, ve kterých už desítky let nikdo nežije.. Nelze tu také přehlédnout ruské kolo, které je dominantou celé oblasti. Město je stále zamořeno radioaktivitou, následujících 125 let zde nebude úplně "čisto". Ačkoliv je život v této oblasti stále velmi nebezpečný, asi tři stovky lidí se sem vrátilo zpět do svých domovů. Celou zónu může však navštívit téměř kdokoliv - vědci, novináři, ale i turisté. Podmínkou je ničeho se nedotýkat, do některých budov nesmějí kvůli jejich statice vstoupit a stále si hlídat hladinu radioaktivity. Vstupují sem na určitý čas a při zpáteční cestě znovu procházejí kontrolou radioaktivity. Uvažuje se o vytvoření „skanzenu“ – aby lidem navždy připomínal jejich osudovou chybu v tento den…

Dokumenty

https://www.youtube.com/watch?v=qJWoxUzZPNM

https://www.youtube.com/watch?v=rvAJ_u3Q0Hw – pozor, záběry dětí postižených radioaktivitou

Area 51

Area 51 – místo výzkumu UFO, nebo obyčejný vojenský prostor?

Oblast 51, ležící v nehostinné Nevadské poušti, je snad nejvíce tajemný vojenský prostor na světě. Je středem zájmu prakticky od té doby, kdy bylo poprvé oficiálně potvrzeno, že existuje. Co je ale na této oblasti zvláštního? A jsou vůbec mýty, které o oblasti kolují, pravdivé?

Area 51 a těla mimozemšťanů

V roce 1947 měl nedaleko amerického Roswellu spadnout neznámý létající objekt, který byl později označen jako UFO (Unidentified Flying Object – neidentifikovaný létající předmět). Tento nález odstartoval doslova hon na UFO. Lidé viděli mimozemšťany téměř v každém světélku či pohybu. Ostatky mrtvého mimozemšťana a trosky létajícího talíře měly být údajně převezeny právě do Oblasti 51. Tento čin měl potvrdit bývalý zaměstnanec v oblasti, Jesse Marcel, který dokonce tvrdil, že ve výzkumných laboratořích byly prováděny pitvy mimozemského tvora. Nic z toho ovšem nebylo potvrzeno.

Testy zbraní a nových zařízení

Jako by nestačilo, že Oblast 51 je neustále omílaná vědeckými časopisy, které nepřináší nic nového, ale ještě se o ní točí sci-fi filmy. A to hlavně o tom, jak se zde vytváří zbraně nepředstavitelných kvalit a účelů.

Testování nových zbraní je právě oficiálně to, co tu je a bylo prováděno. Ovšem ne americké zbraně, ale ty ruské a čínské. Už za druhé světové války se americká vojska zmocnila velkého množství zbraní, které však někde museli testovat – a to vše se mělo odehrávat na otevřeném prostranství nevadské pouště.

Kromě zbraní se tu také testovaly sovětské stíhačky, ke kterým se Američané dostali zhruba v 60. a 70. letech minulého století. Celé testy však musely být tajné, spekuluje se také o nelegálních testech. Mezi nejutajovanější testy amerického letectva patří testování neviditelného letounu Blue a F-117. Proto se musely vyvinout také přístroje, které odhalí neviditelnost.

Mým závěrem je, že o Oblasti 51 díky její nedotknutelnosti víme děsivě málo věcí. Možná je to ale dobře. Svět bez tajemství by byla totiž nuda…

Odkaz na dokument

VOJENSKÝ PROSTOR RALSKO

Vnitřní prostory bunkru u letiště

Tento zajímavý prostor se rozkládal na ploše neskutečných 250 kilometrů čtverečních. Celý vojenský újezd byl zrušen až roku 1991 po odjezdu všech sovětských vojáků, kteří zde měli svá stanoviště. Oblast na Vás bude působit dojmem Černobylu, protože většinu budov obývá maximálně tak odpad a všudypřítomná vegetace. A taky pár myší.

Jeden z hangárů

Prostor sloužil nejprve československé armádě, poté ale i Němcům a později také sovětským vojskům. 





Při procházce po celém prostoru je možné navštívit (samozřejmě na vlastní nebezpečí) zajímavé stavby, které sloužily nejen jako kasárny, ale také například opuštěné divadlo či lázeňské zařízení se zachovalou saunou a bazénkem. Bohužel je všechno dost poničené a posprejované. Většina míst je zavalena pneumatikami, všude jsou poházené izolace drátů a většina kovových věcí je rozkradena.

Nástěnná malba v opuštěném divadle

V oblasti Hradčanského letiště se nachází velmi odolné hangáry, tzv. úly. Není divu, že se jim tak přezdívá – jejich vzhled skutečně úly připomíná. Každý hangár má obrovská, pevná, těžká vrata, která zamezují nezvaným hostům vtrhnout dovnitř. Při odchodu Rusů bylo letiště předáno v dokonale funkčním stavu, ovšem naše vláda objekt nechává ničit a chátrat. Letiště je v současnosti obýváno spíše milovníky aut a motorek, "dárci" si tu zkouší, jakou rychlost jejich miláček zvládne. A to vše i přes zákaz vjezdu. V oblasti letiště se natáčely i filmy - Tmavomodrý svět a Stalingrad.

Garáže

  Byly zde obrovské sklady chemikálií – mazadel, petroleje, nafty, olejů, raketových paliv… Díky nedostatečnému zabezpečení těchto látek je velká část půdy a podzemních vod kontaminovaná. V nynější době je však území čištěno, jak od staveb, tak i od chemikálií.

Na území Ralska měla sovětská vojska ve vojenských prostorách skladovat až 131 jaderných hlavic, nikdy se však nezjistilo, zda je to pravda či nikoliv. 

Kniha o Ralsku

Dokument o historii Ralska